TOI TOI S námi nejste mimo mísu

Slavná britská kapela Rolling Stones odehrála na brněnském výstavišti svůj pátý koncert v Čechách a první mimopražský. V devět večer odstartoval vystoupení turné A Bigger Bang Tour efektní ohňostroj a píseň Start Me Up. Brno se tak po více než roce od původního termínu odloženého koncertu dočkalo jedné z nejslavnějších hudebních skupin světa a zpěvák Mick Jagger vítal bezmála třiceti tisícihlavé publikum na začátku svého dvouhodinového vystoupení slovy "Děkujeme, že jste počkali!" Rolling Stones odehráli v Brně devatenáct skladeb včetně přídavku v podobě skladby Brown Sugar a další ohnivé show. Vybírali především osvědčené a svižné hity. Písně You Got The Silver a Wanna Hold You si zazpíval kytarista Keith Richards. Při skladbě I Miss You část pódia odjela s muzikanty na forbínu uprostřed publika, kde odehráli například Satisfaction nebo It's Only Rock'n Roll. Při prvních tónech Honky Tonk Woman se z bezmála třicetimetrové scény vynořil nafukovací vyplazený jazyk - symbol Rolling Stones. Čtveřici stálých členů kapely doprovodili baskytarista Darryl Jones, pianista Chuck Leavell, čtyřčlenná dechová sekce a tříčlenný sbor. Turné A Bigger Bang Tour, opakované kvůli loňskému zranění kytaristy Richardse, jenž údajně spadl na tichomořském ostrově Fidži z kokosové palmy, se nakonec vyhnulo Vídni. Proto byla mezi návštěvníky koncertu slyšet němčina, ale i slovenština, polština, angličtina a japonština.

TOI TOI:

• oplocení
• WC

V knize Historky kolem slavkovského bojiště je možné najít i vzpomínku očitého svědka slavné bitvy tří císařů, prateckého rychtáře Tůmy. Díky jejich dokonalému zachycení se můžeme i my na chvíli stát účastníky děje. Jak tedy bitva vypadala?

„Bel sem eště malým chlapcem, když se ho nás zmlela ta velká patálija s Napoliónem. Dobře si na to pamatojo. To vám belo, krenda pána, vojáko jak sršňó. A jací to bele vojácí! Samí velký chlapiska, ha někteří na koňách. Takovy horostly koně neměl hani jeden ho nas. Šabliska měle vojáci veliké jak kopisťo na chleba. Tó když sekl, tak hlava holetěla jak makovica na polo. Flente měle na ramenách, bele toze těžké. Hdyž strílele, dávale na pánvičko prach a do laufo z vrcho olověny kule.

Ráno 2. prosince bel ho nás sódné deň. Bel jsem schované ve sklepo. Slešel sem hroznó kanonádo a melo. I dědina se chetla. Na večer, když sme velezle, viděle sme takovó spósto, že do smrti na ňo nezapomeno. Chalope zbořené, věža kostela rozbitá a všode samé mrtvole. Ze sokolnické bažantnice střílele prý Francóze z kanónů haž na kopec do naší dědine. Měle kóle dělové spojené řetězem a ze dvóch kanóno vestřelile a kóle s řetězem smetale vojáke jako kosa hoves na poli.

Francózi hnale naše s kopca dole. Naši hotíkale i s kanónama. Jeden z kanónů jim zapadl do bahniska ho rybníka. Neměli dost časo kanón vetáhnót. Je tam dodneska zapadlé. Teče tam rezavá voda. Pré to je od teho kanóna.

Po bitvě nás Francózi schytale a mosele sme kopat hrobe. Na voze nakládale flente a šable a vozili do Brna. Pod trestem zastřelení nám zakázale zbraň si nějakó sebrat. A belo jich halde, polámané ha i celé!“

Velkolepá bitva

Citát ze vzpomínek starého rychtáře naznačuje, že bitva u Slavkova byla opravdu velkou událostí a člověk se nemůže divit, že dodnes poutá mimořádný zájem odborníků i laiků. Koneckonců, byla to zřejmě nejvýznamnější událost evropského rozměru, k níž došlo na našem území. Barvitost dějů, rozlehlost bojiště a famózní strategické manévry jsou stále vzrušujícími faktory, a tak není divu, že před časem začala skupina nadšenců pořádat výroční rekonstrukce bitvy. Během několika let se  z nich stala velkolepá událost a atrakce pro nejširší veřejnost.

Současné rekonstrukce zprostředkují divákům poměrně autentický bitevní zážitek, i když skutečná událost měla úplně jiné rozměry. 2. prosince 1805 proti sobě stály dvě obrovské armády. Armáda Francie  o síle 73 400 mužů proti armádě spojenců (Rakousko a Rusko), která měla 85 400 mužů. Spojenci obsadili Prateckou výšinu a rozmístili na ní svou armádu s 250 děly. Francouzi obsadili nížiny a vrcholy Santon a Žuráň. Na ně rozmístili svých 150 děl. Pro Rusy bylo velkým překvapením, že Francouzi zaútočili na Prateckou výšinu. Vždyť měli o 12 000 mužů méně. Po tzv. Napoleonově lvím skoku došlo k tomu, že spojenci byli nuceni ustoupit z Pratecké výšiny k obcím Sokolnice a Telnice. Tam dorazily Davoutovy síly, které ustupující armádu rozmetaly. Tak skončila bitva nazývaná bitvou tří císařů. Napoleonova strategie zvítězila nad početní převahou spojenců.

Pochodovali jsme proti Francouzům

Dneska jsou aktérů bitvy jen stovky, ale jejich počet je vyvážen davy diváků. Co ti vlastně vidí? Podívejme se na slavkovské dění očima přímého účastníka rekonstrukce, jak jsme je našli na www.austerlitz.org. Letošní vzpomínkové akce 202. výročí bitvy tří císařů byly zahájeny již v pondělí 26. listopadu v Olomouci, kde se shromáždili granátníci a fyzilíři c.k. Infanterie-Regimentu č. 20 Kaunitz-Rietberg a huláni pluku č. 1 Merveld, aby zahájili pochod po stopách 4. kolony koaliční armády, jež právě od Olomouce před 202 roky vypochodovala vstříc Napoleonově Grande Armée očekávající ji před Brnem.

Ve středu vypochodovala vstříc Francouzům také kolona složená z vojáků v převážně ruských uniformách od Vyškova přes Rousínov a ke Křenovicím, předsunuté francouzské oddíly jí kladly podle císařových instrukcí odpor takový, aby nijak nezlomily odhodlání koaličních štábů v ofenzivě pokračovat. Ve Slavkově našlo v pátek 30. listopadu střechu nad hlavou přes 300 vojáků francouzské armády (pětina z nich v uniformách pěchoty armády Velkovévodství varšavského), za ubikace jim slouží rekonstruované a v tomto ročním období nepříliš útulné konírny slavkovského zámku a prostory místní střední školy.

Ruská armáda v síle přes stovku pěšáků, dělostřelců i jezdců kapitána Víta Cvetoslavoviče Odstrčila se rozložila před Křenovicemi, jež držel odřad francouzské armády pod velením pana poručíka Žampacha, a císařsko-královské vojáky, dosahující celkového stavu na 350 mužů, umístil jejich generální ubytovatel převážně do obce Tvarožná a na Starou pozořickou poštu.

V půl šesté večer zaplanuly na Žuráni poblíž obce Podolí Jiříkovické ohně a císař Francouzů zde provedl přehlídku granátníků své pěší gardy a dalších přítomných jednotek. V sedm hodin večer byla na zámku ve Slavkově zahájena vernisáž nové napoleonské výstavy, kterou ve spolupráci s Historickým muzeem připravili zástupci Projektu Austerlitz a Středoevropské napoleonské společnosti. V sobotu 1. 12. se francouzské síly za velkého zájmu publika spojily ve městě Slavkov. Po krátkém odpočinku zazněly bubny a armády se zformovaly pro nástup na bitevní pole. Možnost příměří je ze spojenecké strany zamítnuta diktováním nepřijatelných podmínek a dochází k takzvané bitvě tří císařů. „Mohu popsat situaci z pravého křídla, kde můj řadový batalion po celou dobu operoval,“ praví přímý účastník rekonstrukce.

Jednotky byly seřazeny do kolony po sekcích s celým rozchodem. První peloton byl složen ze zkušenějších vojáků 8., 18., 30. a 57. pluku ovládajících hlavně taktiku tirajérů, to jest volných střelců. Druhý peloton, tvořený hlavně 22. plukem a vojáky 8. regimentu byl doplněn o nováčky a některé příslušníky zbývajících jednotek. Musím podotknout, že tento 2. peloton se o tyto vojáky skvěle postaral a sehrál svou úlohu na výbornou.

Po zaujetí horní části bojiště byl batailon rozvinut do bitevní sestavy, z níž byl 1. peloton rozvinut  na volné střelce pod kaprálem Janákem. Kaprál Vágai měl na starosti zálohy, které se skvěle vyměňovaly s muži, kteří byli buď zraněni, nebo potřebovali vyměnit pro nefunkčnost pušek. Rozestupy pěti kroků nebyly vždy přesně dodržovány, byť se levý krajník a zastupující poddůstojník snažili, seč mohli. Při napadení jezdectvem se přeskupovali do obrané pozice, v níž kavalerii odolali, zatímco 2. peloton vedený kapitánem Schmidtem, seržant-majorem Ragasem a kaprálem Banevem  po zformování do karé soustředěnou palbou toto jezdectvo decimoval.

Kam i císař pán musel pěšky

Po bitvě, jako každý rok vítězné opět pro Francouze (u rekonstrukce to ani jinak dopadnout nemůže...), následovalo slavnostní defilé všech tří armád, odpočinek na návsi ve Tvarožné, odjezd Francouzů a posléze také koaličních jednotek do Slavkova. Večerní defilé přímo ve Slavkově bylo zakončeno ohňostrojem, a odměnou pro Velkou armádu, císařovou proklamací pronesenou ke zformovaným plukům z balkonu slavkovského zámku ústy Marka Schneidera, letošního Napoleona napoleonského re-enactmentu. Pro mnohé nezapomenutelný zážitek. V očích laika se rekonstrukce od originálu zřejmě lišila jen jedním detailem – dobře vyrovnanými řadami modrobílých kadibudek Toi Toi. Takový komfort věru nebyl před dvěma sty lety k dispozici ani jednomu ze tří  císařů.

 © Foto - Projekt Austerlitz 2007

TOI TOI:

• oplocení
• WC

Největší hudební svátek na Liberecku slavil své patnácté narozeniny a slavilo se ve velkém stylu. Tři dny trvající festival přilákal více než patnáct tisíc hudebních nadšenců. Cestou k areálu v kouzelném údolí mezi lesy návštěvníky vítaly stánky a provizorní hospody a bary. Na pěti scénách se tu během víkendu stihla vystřídat stovka vystupujících, nechyběli ani zahraniční hosté jako nizozemští The Gathering či Black Majesty z Austrálie. Hlavní hvězdou Benátské noci byla sedmapadesátiletá hardrocková "babička" Suzi Quatro. Z české scény nechyběla Anna K., Iva Frühlingová, Čechomor, Kabát nebo kapela Walda Gang, která přítomné dostala repertoárem skladeb Waldemara Matušky v poněkud nadupanějším pojetí. Kdo si chtěl užít trochu klidu, pokecat, popít nebo se občerstvit, na toho čekalo festivalové městečko. Obchůdky nabízející širokou nabídku občerstvení, stylového oblečení, ale také spoustu zábavy nebo možností odpočinku. Nechyběly vizážistky a kadeřnice nebo třeba masérský relaxační koutek. Podtrženo sečteno - perfektní organizace, zajímavý výběr interpretů, atraktivní lokalita, pohoda, klid a rodinná atmosféra. Těšíme se na další ročník.

TOI TOI:

• WC

V úterý osmého května se v Dejvické ulici v Praze 6 již potřetí pořádala kulturní slavnost na počest ukončení druhé světové války v Evropě. Jednou z prvních částí programu bylo vystoupení vojenské Posádkové hudby Praha, která zahrála melodie ze známých filmů, jako jsou Tajemný hrad v Karpatech, James Bond, Titanic a další. Následoval koncert orchestru Národního divadla, jehož součástí byly skladby z pera Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany. Divadlo Semafor předvedlo pásmo nejslavnějších písniček a Dejvické divadlo zahrálo představení Zoltána Egressyho s názvem Šťovík, pečené brambory. Největším tahákem celé akce ale byl koncert Waldemara Matušky, který trval přibližně půl hodiny a jehož součástí byly největší hity z jeho repertoáru - například Slavíci z Madridu, Tereza nebo píseň Holky já mám všechny rád. Podle starosty Prahy 6 Tomáše Chalupy je cílem kulturního programu v Dejvické ulici oslavit konec bojů v Evropě trochu jiným způsobem, než jak Den vítězství slaví armáda. Podle Chalupy letošní ročník poskytuje prostor kulturním institucím, které v Praze 6 sídlí nebo mají v této části hlavního města svoji scénu. A kdo už měl dřevěné nohy z postávání před pódiem, mohl se vsedě občerstvit v několika stanech, které stály kolem pódia, a pak v klidu rozjímat v nedaleko stojících kadibudkách Toi Toi.

TOI TOI:

• WC

Do letošního 36. ročníku odstartovalo 135 cyklistů z 12 zemí. Po pěti letech opět přicestovala reprezentace Spojených států amerických a vůbec poprvé se v pelotonu ukázali závodníci z Chorvatska. Dva týmy postavila Belgie a stejně tak i Dánsko a Německo. Devět týmů pak postavila Česká republika. Na celkem 23 týmů pak čekalo 489,5 km.

Po loňském prvenství Hačeckého se očekával i letos triumf našich barev. První etapa, která měla poprvé v historii závodů start i cíl v Mladé Boleslavi, napověděla, že letos tomu bude jinak.

Úvodní etapu vyhrál závodník národního týmu Polska Michal Kwiatkowski, který svým vítězstvím jako by předznamenal svůj celkový úspěch. Závěrečnou etapu v délce 101 kilometrů se startem a cílem v Terezíně pak vyhrál polský cyklista Majka s půlminutovým náskokem před hlavním polem. Peloton do cíle závěrečné etapy dovedl ve žlutém trikotu právě Kwiatkowski a stal se po sedmi letech dalším polským borcem, který vyhrál Závod míru juniorů. Polská reprezentace tak v Terezíně slavila dvojnásobné vítězství.

Nejlepší z našich Tomáš Danačík v celkovém pořadí obsadil 20. pozici.

TOI TOI:

• oplocení
• WC

Na 160 kapel, zpěváků a divadelních souborů se o víkendu 26. a 27. května představilo na 16 scénách festivalu Mezi ploty v areálu psychi¬atrické léčebny v Bohnicích. Na festivalu, který každoročně přilákal do areálu léčebny desetitisí¬ce návštěvníků, vystoupila například hvězda loňského ročníku, skupina Wohnout, slovenská kapela Horkýže Slíže, loňský objev Ewa Farna či pravidel¬ný účastník, skupina Sto zvířat. Jednou z hlavních hvězd byla i slavná kapela Olympic. Kapela hrála hlavně své nej¬starší písničky ze 60. let.

V bohnickém areálu mělo své mís¬to i divadlo. Kromě známých pražských souborů Divadla Na zábradlí a Studia Dva mohli divá¬ci shlédnout i řadu mimopražských souborů, například na Činoherní studio z Ústí nad Labem nebo brněnské HaDivadlo. Velkou atrakcí bylo i vystoupení Diva¬delního spolku Kašpar s představe¬ním Růže pro Algernon. Kromě divadla a hudby patřil park léčebny nejrůznějším di¬vadelním, výtvarným a fotografic¬kým dílnám, promítání filmů či pre¬zentaci chráněných dílen psychiat¬rických léčeben.

TOI TOI:

• oplocení
• WC
• kontejnery

Letos již posedmé oblehli návštěvníci tradičního hudebního festivalu středočeský hrad Okoř. Letos pro ně organizátoři připravili opravdu nadupaný program.

V sobotu 19. srpna úderem druhé hodiny odpolední odstartovala celý řetěz vystoupení ústecká kapela UDG. Hudebním fanouškům se dále představila skupina Hradišťan, písničkář Karel Plíhal, zpěvačka roku 2005 Lenka Dusilová a skupiny Prohrála v kartách, No Name, Wohnout, Divokej Bill, Chinaski, Clou a na závěr Děda Mládek Illegal Band.. A pro ty, kteří ještě neměli dost, připravil Kinematograf bratří Čadíků promítání filmu Jak se loví krokodýli. Festivalem jako každoročně provázela Šárka Kubelková. Pro návštěvníky festivalu byl také připravena bohatá nabídka gastronomie, kvalitní hygienické zázemí, parkoviště, stanové městečko a dětský koutek. A co bude na Okoři zase příští rok? Tak zase se budete moci těšit na kvalitní hygienické zázemí a spoustu kvalitní muziky. Více na www.festivalokor.cz

TOI TOI

• OPLOCENÍ
• MOBILNÍ WC
• PISOÁRY
• MYCÍ ŽLABY
• ZÁSOBÁRNA VODY

S nastávajícím časem předvánočním se na mnoha místech konal i plánovaný výlov rybníku. Jestli někdo z vás na výlovu rybníku byl, jistě mi dá za pravdu, že je to zajímavá podívaná. Pravda, počasí nebývá vždy nejteplejší a ranní mlha dokáže pěkně zalézt za límec. Proto by měl být člověk vždy vyzbrojen teplým nápojem s vyšším či menším obsahem rumu. Málokdo by řekl, že se na podobných místech setká i s naší kadibudkou. O tom, že je dobré mít i na těchto akcích zajištěno důstojné hygienické zázemí, se přesvědčili i účastníci výlovu rybníků v Šumvaldě a Tovačově.

TOI TOI

• MOBILNÍ WC
• MYCÍ ŽLABY

Mezinárodní filmový festival Febiofest vznikl v roce 1993 a postupně se stal největším pražským filmovým festivalem zaměřeným na celovečerní filmy, experimentální kinematografii, dokumenty a především rozsáhlé retrospektivy. Ale Febiofest není jen o filmu, a tak se jako součást doprovodného programu stal i Febiofest Music Festival. Letošní program této hudební odnože nabídl od 23. do 30. 3. 2007 vystoupení více než padesáti hudebníků a hudebních těles, které se představily na dvou pódiích přímo v centru festivalového dění – v garážích Village Cinemas Anděl v Praze. Vstup byl, stejně jako v minulých letech,volný.

Hlavní hvězdou letošního ročníku byla zpěvačka Rona Hartner, kterou jste mohli vidět ve filmech Tonyho Gatlifa nebo Miachaela Hanekeho. Z českých hudebních skupin vystoupili U- Prag, triphopoví Gang-ala-basta a Soil.

TOI TOI:

• oplocení
• WC